Brněnská sedmikráska a festival HOSTování v roce 2011

Básně z minulých ročníků

Šalina je Brno — Brno je šalina! 

Brněnské kulturní HOSTování se letos ponese na vlně Brno–Praha

Časopis a nakladatelství Host pro Vás na sobotu 1. října přichystalo do prostor Kavárny Trojka v Domě pánů z Kunštátu již třetí ročník festivalu Brněnské kulturní HOSTování. Na co se onu první říjnovou sobotu můžete těšit?

– Brněnská sedmikráska, vyhlášení výsledků básnické soutěže / 16.00

– Slam poetry exhibice na vlně Brno–Praha / 17.00 

– EKG Rudiš & Malijevský, dopravní speciál o Lásce a Šalině / 19.00

– Čokovoko Zuza a Ada, závěrečný koncert / 20.30

A nyní podrobněji k programu:

Host před létem vyhlásil třetí ročník veřejné básnické soutěže Brněnská sedmikráska a tentokrát zavedené téma pozměnil. Z pobídky na „nejkrásnější oslavnou báseň o Brně“ se stala „Nejkrásnější brněnská báseň o Praze (nejkrásnější pražská báseň o Brně)“. Vítěz stejně jako minule a předminule kromě nehynoucí slávy obdrží prémii 10 000 Kč, „šalinkartu na měsíc“ a další ceny. V porotě zasednou pražský spisovatel Jaroslav Rudiš, brněnský emigrant v Praze, herec, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam, autor sbírky Zapalte Prahu, básník a zástupce šéfredaktora MF DNES Karel Škrabal a šéfredaktor časopisu Host, dvojitý agent Miroslav Balaštík. Svou báseň zaslalo i několik renomovaných osobností, mezi nimi třeba písničkář Jaroslav Hutka či básníci Petr Čichoň a Petr Hrbáč. Kdo se stane vítězem? Uvidíme 1. října; podle nás rozhodně nejde v první řadě o místo bydliště, jako spíše o životní pocit, svěží pohled na své okolí a samozřejmě vtipnou reflexi občasné řevnivosti mezi městy.

 

Exkluzivní brněnské vydání literárně-hudebního kabaretu EKG Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše bude věnováno Lásce a Šalině. S protagonisty vystoupí spisovatel a teoretik jízdy tramvají Václav Kahuda, básník brněnského metra Bogdan Trojak, fotograf Vojtěch Sláma, Šalina a další. Zahraje a zazpívá nejlepší punkový šansoniér ve střední Evropě, mistr basové kytary Hugo Paczolt.

Protagonistů jsme se zeptali, proč právě šalina? „Protože šalina je Brno,“ vysvětluje Rudiš. „Zároveň slovem šalina označují litevští kunsthistorici umělecký princip, který lze velmi stručně vyjádřit jako ,čím méně, tím lépe‘, a my se tento princip dlouhodobě snažíme do našich vystoupení integrovat,“ doplnil Malijevský. EKG je dnes nejvýznamnější českou scénou zaměřenou na živou literaturu a vědomě přehlíží hranice mezi žánry a generacemi. Protagonisté udržují pořad na pomezí literárního čtení, hudebního večera a divadelního kabaretu, každé představení je premiérou i derniérou zároveň. 

 

Soutěžní slamová exhibice se bude houpat na vlnách tématu Brno–Praha; vystoupí zavedené i méně známé osobnosti české slamové scény, například Bohdan Bláhovec, Bio Masha, Jakub Foll, Mirek Kynčl, Barbora Rihak a další. Bude se na co dívat a poslouchat!

 

Uvidíte a uslyšíte také dívčí duo Čokovoko, které v domovském městě snad ani není třeba představovat. Jde o prý o „nejsyrovější a nejznámější z nenadaných kapel v Brně“, která v poslední době přesto podniká úspěšné tažení naší hudební scénou.

Zuza a Ada o sobě říkají: „Hrály jsme už mimo jiné na učilišti, v Roxy, v notářství, na Flédě, na dědových narozkách, v Dobrém ránu s ČT a na párty pro delikventy. Na Facebooku máme 981 fanoušků, 64 haterů a 161 haterů našich haterů. Tito o nás řekli, že jsme ,vyvážená chuť říci něco až intimně samy za sebe a nechat se přitom svádět k fikčním odbočkám směrovkami jazyka a rýmů‘ a ,rozhodne neumite rapovat, zadny flow, boze‘. Po hudební stránce se snažíme jít ve stopách virtuálního dítěte Radovana Lukavského donošeného Lil’ Kimovou. Nejsme vhodné na dětskou party a charitu neděláme!“

 

Festivalový den moderuje herec Roman Blumaier. Vstup je volný.

Těšíme se na Vás — staňte se našimi Hosty ! Kavárna Trojka a Dům pánů z Kunštátu sídlí na ulici Dominikánská 9.

Festival se koná s laskavou finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Brna a ve spolupráci s Domem umění města Brna

Co je literární soutěž Brněnská Sedmikráska?

 Více než sto účastníků se loni i předloni rozhodlo napsat verše o krásách a atmosféře Brna a kandidovat tak na titul městského básníka, jehož úředně potvrzená existence je však zatím ve hvězdách. Porota vybírala z pestré škály stylů — od humorných děl psaných v hantecu, v nichž se to hemžilo prýgly a Monte Bú, až po sociální kritiku, od vyslovených hříček až po mnohastránkové opusy s vysvětlivkami a poznámkovým aparátem. Většinu básní zaslali autoři doposud nepublikující. Z básníků, které širší veřejnost už zná, se zúčastnili například František Listopad, Jonáš Hájek, Zeno Kaprál, Petr Čichoň či Norbert Holub. Nejstaršímu účastníkovi básnického klání bylo devadesát let, nejmladší soutěžící byla desetiletá dívenka. Scénické pásmo sestavené z úryvků přihlášených básní připravil pro slavnostní ceremoniál soubor Listování Lukáše Hejlíka. Zájemci si je mohli naladit také na vlnách ČRo Brno v pořadu Zelný rynk.

 Prvním vítězem soutěže Brněnská sedmikráska se stal pan Petr Petříček. Odborná porota se shodla, že jeho báseň splňuje všechna kritéria, na základě nichž může být autor vynesen do brněnského nebe. Ovšem co to? Pan Petříček nebyl z Brna, ani od Brna... V rozhovoru z roku 2009 k nám k tomu řekl:

 „Z Brna nejsem. Vyrůstal jsem v Teplicích na severu Čech a žil jsem také dlouho v Praze, ale posledních deset let tam jen pracuji a bydlím v Hořovicích. Je tu nádherně! A poezii s Hořovicemi spojují jména básníků Václava Hraběte, který zde chodil na gymnázium v ulici, v níž nyní bydlím, a Ivana Slavíka, na jehož dům se dívám z okna svého bytu. Ale napsat báseň o Brně nebyl žádný problém. Byl jsem tu, byť krátce, několikrát. A když Karel May napsal tak skvělé rodokapsy, aniž by mezi indiány a kovboji někdy byl, proč bych já nemohl napsat dobrou báseň o Brně, když jsem jím osobně procházel? A navíc, Brno je skutečně krásné… Řekl jsem si — co tě napadne, když se řekne Brno? No přece Brněnský okruh, Špilberk, drak, spěch a shon velkoměsta. Všichni se za něčím honíme, jako ti závodníci na okruhu, a všechno se v kruhu opakuje — noc a den, roční období, vítězství a pády. Ale nejdůležitější jsou ty prosté a věčné věci — čisté svědomí, klidný spánek, západ a východ slunce… Tak se to rodilo, a než jsem dojel z Hořovic do Prahy do práce, byla básnička v hlavě skoro hotová…“

Petr Petříček

BRNĚNSKÝ OKRUH

 Vše se v kruhu opakuje

Brněnský drak chytá svůj ocas

zběsilá jízda

 I slunce dokroužilo k západu

řev motorů pomalu ulehá

v setmělých uličkách starého města

 Špilberk drží pod zámkem

těžké noční můry

abychom se probudili

s lehounkými křídly motýla

 Budík odstartoval další rozjížďku

řítíme se životem

touhy zabíjíme jejich naplněním

a nebo taky jinak

 U zatáčky Františka Šťastného

padá do trávy rosa

a v ní září téměř dětský úsměv

božského Valentina

 Pro borce i poražené

nad Brnem vychází slunce

medaile cennější než zlatá

 

I druhým vítězem se stal básník přespolní — mladý muž Jan Spěváček, absolvent učitelství češtiny na Pedagogické fakultě olomoucké univerzity, který v Brně pouze přechodně pobývá. Vyhlašovací ceremonie se bohužel nemohl zúčastnit. K vítězné básni a ke svým inspiračním zdrojům v roce 2010 poznamenal:

 „K Brnu mám vztah pozorovatelský. Jsem zde v jisté vnitřní izolaci. Jinde jsem spontánnější, tady se ve mně vícero věcí kumuluje a dusí ve vlastní páře. Jsem zde na dlouhodobé návštěvě a nechci tu výhledově žít. Ale zatím zkoumám nepoznané. Ukotvuje mě tu jen má rozkošná slečna Ivuška, také přátelé ze Žďáru a Blues Bar, tam se vyklidňuju z práce a vydejchávám. Brno je domeček z karet ve vakuu, tudíž nespadne, a život v Brně je svrchní strana karet, pod kterou nakukuju. Mám rád životy a příběhy básníků, u těch, které mám rád, leckdy korespondují s jejich tvorbou. Z těch brněnských je to rozhodně Skácel, Mikulášek, Klement Bochořák a v poslední době se mi hodně, hodně moc líbí zvuk i poetika Ivana Blatného…“

Jan Spěváček

TROPICKÉ DĚTSTVÍ V BRNĚ

(tropický prales konstantina biebla
v krajině dětství jana skácela)

už aby
na zelný trh doskotačil katrán
do kruhu po manéži
kde děti čichaly lva
kdysi přivezeného z daleké jávy
v podpalubí s čajem ananasy a hedvábnými vlasy

už aby
skleněná louka úlevou vydýchla
a zebry povstaly z přechodů pro chodce
až ladně vykročí vstříc žirafím samcům
rozdupou společným ržáním
plechovou nesvobodu nafukovacích gumových kol

už aby
černá pole byla spásána
a kraví hora podojena

už aby
žirafí krky byly ověšeny
uspokojenými zebrami
za svitu lampionů na cejlu

už aby
léto přešlo v podzim a listy zčervenaly únavou
co list to padající báseň — ty nejpokornější
ze všech brněnských kaštanů a lip
sejdou se na lavičce v tyršově sadu
a políbí se

už aby
dospělí zestárli natolik aby se stali dětmi
pak vrátí se na zelný rynek
dočichat lva