Svět Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista pohltil miliony čtenářů z celého světa. Životní partnerka autora Milénia, Stiega Larssona, jim umožnila na začátku tohoto roku nahlédnout také do jejich společného života.Kniha vzpomínek Evy Gabrielssonové s názvem Milénium, Stieg a já vyjde během léta tohoto roku i v češtině. Pro nakladatelství HOST ji nyní překládá Marek Sečkař.
Ačkoli žila Eva Gabrielssonová po Larssonově boku dvaatřicet let, přišla po jeho náhlé smrti o veškerá práva spojená s Miléniem. A to kvůli švédským zákonům, které neumožňují nesezdaným párům po sobě navzájem dědit. Všechna autorská práva, povinnosti, ale také finanční benefity tak připadly Stiegově otci a bratrovi. Larsson si přitom Evu nevzal ze známého důvodu – sezdaní lidé musí ve Švédsku nahlásit adresu bydliště a Larsson, kterému chodily výhružné dopisy kvůli jeho novinářským aktivitám, chtěl Evu chránit před možným útokem.
Podíl Gabrielssonové na vytvoření trilogie Milénium je přitom stále sporný. Jak sama říká: „Knihy vznikaly po celý náš společný život, jsou plodem nejen Stiegových, ale také mých životních zkušeností. Jejich podobu ovlivňovaly události, které nás potkaly, naše vášně, naše cesty, ale také obavy a střety. Často jsme psali společně, proto nedokážu říct, které pasáže Milénia pochází ode mě a které od Stiega.“
Okolnosti vzniku knihy Evy Gabrielssonové jsou vzrušující jako její společný život se Stiegem. Důvodem, proč se rozhodla vydat svou knihu ve francouzštině u francouzského nakladatele, přestože sama francouzsky neumí, byla obava, aby se rukopis ve Švédsku nedostal do nepovolaných rukou. Proto Larssonova partnerka začala spolupracovat s francouzskou novinářkou Marie-Françoise Colombaniovou.
Ze strachu před pravicovými radikály byla kniha překládána natřikrát
Nakladatelství Actes Sud, které si Eva vybrala, zvolilo při vydávání knihy nestandardní postup. „Svazky Milénia byly pro Evu synonymem smůly – nechtěla o nich mluvit a od jejich vydání je dosud ani nečetla,“ popisuje Colombaniová. K tomu, aby vydala svou vlastní knihu vzpomínek, ji nakonec přesvědčila dcera zakladatele nakladatelství Actes Sud. „Françoise Nyssonová je známá jako zásadová žena, které se osud Evy Gabrielssonové hluboce dotkl. Proto ji přesvědčila, že Milénium musí být výchozím impulzem pro její vlastní knihu, v níž by vyjádřila svůj pohled na věc,“ dodává Colombaniová.
Jejich spolupráce trvala tři roky. Rukopis psala Gabrielssonová švédsky, během překládání do francouzštiny komunikovala s Colombaniovou anglicky. A co Colombaniová napsala, bylo poté přeloženo do norštiny. Na začátku tohoto roku kniha vyšla současně ve Francii, Norsku a také Švédsku.
„Ačkoli je obecně rozšířeno klišé, že Švédsko je zemí, v níž žijí zdraví, blonďatí a dobře placení lidé, Larssonova trilogie odkryla světu také jeho druhou tvář – představila ho jako místo, kde bují extremismus a neonacismus,“ říká Colombaniová.
Oko za oko, zub za zub
Kniha Milénium, Stieg a já se ovšem nevěnuje jen Miléniu a poprasku kolem něho. Eva Gabrielssonová v ní líčí své i Stiegovo dětství, jejich seznámení a společný život ovlivněný politikou, novinařinou, ale i náboženstvím. „Pro mě a Stiega byl směrodatný nejen Nový zákon a jeho zásada Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem, stejně tak podstatné pro nás bylo starozákonní pravidlo Oko za oko, zub za zub,” říká Gabrielssonová.
V knize je vylíčen také magický rituál, který Evě pomohl překonat těžké období po Stiegově smrti. Jeho popis byl ale pro Colombaniovou překladatelským oříškem. „Eva byla v tomto ohledu velice tajnůstkářská, tak jsem musela pátrat ve skandinávské mytologii, abych byla schopná tuto ceremonii vysvětlit čtenářům,“ okomentovala to francouzská novinářka.
Smyslem knihy Milénium, Stieg a já podle ní není postěžovat si na nespravedlnost, ale přiblížit veřejnosti Stiegův život a zasadit jeho práci do kontextu švédské společnosti. Eva Gabrielssonová podle vlastních slov nemá zájem prostřednictvím svých pamětí zbohatnout. Navzdory larssonovskému byznysu, který nyní ovládl svět, chce představit Stiega tak, jak ho viděla celý život ona: jako vášnivého zastánce ženských práv, velkorysého člověka plného entuziasmu, investigativního novináře s autoritou, ale také se smyslem pro humor.
Dostane se Švédský bojovník proti extremismu i na láhve od piva aneb Kam až může byznys zajít?
Poslední kapitola knihy Milénium, Stieg a já se věnuje senzaci, která zaměstnává redaktory kulturních rubrik. Je jí čtvrtý díl Milénia, z nějž Stieg před svou smrtí údajně stihl napsat asi dvě stě stran. Kniha není dokončená a ačkoli práva na ni vlastní tak jako u předešlých svazků Larssonův otec a bratr, rukopis u sebe zřejmě má právě Eva. Zprávy o tom, jestli knihu sama dokončí a zda bude někdy vydána, jsou však zatím pouhými spekulacemi.
Gabrielssonová se děsí toho, že byznys doprovázející Milénium pokročí tak, že obrázek svého životního partnera bude vídat na láhvích od piva, autech nebo balíčcích kávy. A dodává, že situace, v níž se ocitla, je pro ni životní ironií. „Milénium na svých řádcích prezentuje celý repertoár forem násilí a diskriminace páchané na ženách, od fyzického násilí až po znevýhodnění v zaměstnání. Stieg se tomuto tématu věnoval celý život.“ A je paradoxní, že po jeho smrti bylo Larssonově (úředně nepotvrzené) ženě odepřeno právo starat se o jeho odkaz.
(Ze zahraničních zdrojů připravila I. Š.)
Zdroje:
http://publishingperspectives.com/2011/02/eva-gabrielsson-publishes-larsson-story-actes-sud/
http://www.actes-sud.fr/millenium-stieg-et-moi-eva-gabrielsson
http://www.slate.com/id/2285083/
http://www.thelocal.se/31412/20110113/