Kriminální trilogie Švéda Stiega Larssona Milénium doslova válcuje svět. Trojici knih tohoto autora bez diskuse přísluší nálepka bestseller - jedenadvacet milionů prodaných výtisků mluví za vše. A kina už drtí tři snímky se zfilmovanými jedinečnými osudy Lisbeth Salanderové. Na tuzemské půdě tento fenomén odstartoval z brněnského nakladatelství Host . Pro české čtenáře Larssona objevil ředitel nakladatelství Tomáš Reichel. A nejen řeč dále uvedených čísel bere dech.
* Jak jste na Larssonovu trilogii vůbec kápli?
Před třemi čtyřmi lety jsme si uvědomili, že česká literatura a literární věda nemůže nakladatelství v dlouhodobějším výhledu uživit. Logickou volbou bylo rozšířit vydávání překladové beletrie. A zaměřit se na tituly s větším čtenářským potenciálem. Po vydání Enquistovy Knihy o Blanche a Marii nám přišel katalog švédského nakladatelství Norstedts, kde jsem uviděl anotaci třetího dílu Milénia spolu s informací, že se prvních dvou dílů prodalo ve Švédsku dva a půl milionu výtisků. Nechal jsem si přeložit ukázku z knihy, a když jsem zjistil, že je to velmi dobře napsané, začali jsme jednat o právech. To se už Larsson usadil na čele žebříčků ve Francii a začal se prosazovat i v dalších zemích.
* On sám se svého gigantické úspěchu nedožil. Dá se vůbec předpovědět, že se z něčeho stane bestseller?
Člověk, který se delší čas zabývá vydáváním knih, může s jistou mírou pravděpodobnosti odhadnout, že kniha má šanci stát se bestsellerem. Posuzuje se žánr, téma, děj, styl psaní... Jestli nakonec půjde o skutečný bestseller, v tom hraje roli třicet procent čehosi, co se v daném okamžiku protne s nevysloveným čtenářským očekáváním, s něčím, co rezonuje ve společnosti a není dosud pojmenováno. Teprve, když se kniha skutečně stane bestsellerem, můžeme zpětně analyzovat, co pojmenovala lépe než jiné. Ale tohle se dopředu nedá odhadnout. Dokážu si představit, že kdyby třeba Brownův Da Vinciho kód vyšel o pět let dříve nebo později, tak se z něj bestseller vůbec nemusel stát. U Larssona je to podobné.
* Co se tedy děje s knihou, než se z ní stane hvězda?
Musí se to dobře číst, musí to táhnout, uchopit téma, které rezonuje. Na základě vydavatelských zkušeností můžete odhadovat a tipovat, ale často se spletete. Kolik jen nakladatelů odmítlo v Anglii vydat Harryho Pottera? I Larssona nejdřív čtyři nebo pět nakladatelství odmítlo.
* Vydávali jste trilogii nejdříve díl po díle. Rostl čtenářský zájem, nebo to bylo stále stejné?
První díl vyšel na konci roku 2008 a trvalo pět měsíců, než se začal propracovávat do první desítky žebříčků prodejnosti. Po vydání druhého dílu v srpnu 2009 se už dalo mluvit o bestselleru, ale opravdový boom nastal až s třetím dílem letos v květnu. Odpovídá to zkušenostem, které měli zahraniční nakladatelé. Ve většině zemí opravdové larssonovské šílenství nastalo, když byla trilogie úplná.
* Co vy sám jako člověk léta hluboce se zabývající literaturou máte na těchto knihách nejraději?
Larsson vytvořil široký a plastický románový svět, s mnoha postavami a zápletkami, který funguje jako celek, je věrohodný a zároveň čtivý. Nejvíc bodů ale podle mne získal tím, že přivedl na svět výraznou ženskou hrdinku, Lisbeth Salanderovou. Právě skrze ni pak pojmenovává řadu problémů současného světa. Je fascinující, jak v této postavě propojuje zdánlivě protikladné rysy: inteligenci a vášnivost, křehkost a uzavřenost se sílou až bezohlednou. Nelehký, krutý osud a současně mravní pevnost. Nekonvenčnost a nezávislost a zároveň potřebu lásky. Rysy, které na jedné straně máme a se kterými se dokážeme identifikovat, a vedle toho vlastnosti, které bychom mít chtěli, po nichž toužíme. To činí Salanderovou tak atraktivní a tak výraznou postavou.
* Vydání v češtině byl sólokapr, o kterém se všem nakladatelům sní. Kolik se všeho prodalo?
Prvního dílu je vytištěno včetně paperbacku 100 000, prodáno v tuto chvíli asi 65 000, druhého dílu je vytištěno 85 000, prodáno 50 000, třetího dílu vytištěno 75 000, prodáno kolem 40 000.
* Proto jste se rozhodli vydat vše v dárkovém balení pohromadě?
Je to pěkný dárek. Zvlášť na Vánoce. Předpokládáme, že většina lidí si přečte celou trilogii. Takto mají šanci si ji koupit naráz se slevou a v pěkné krabičce. Kromě toho jsme vydali také výrazně levnější brožovaná vydání prvních dvou dílů, třetí přijde po Novém roce.
* Dá se vydavatelský úspěch tohoto díla srovnat na vydavatelském poli s úspěchem nějaké jiné knihy třeba za posledních pět let?
Řekl bych, že právě těch pět let je taková perioda, v nichž se objevují globální hity. Koncem devadesátých let to byl Alchymista Paula Coelha, v první polovině nultých let Da Vinciho kód Dana Browna a teď Milénium Stiega Larssona. Mluvím ale o skutečně celosvětových fenoménech, každá zeměmá pak samozřejmě své lokální bestselleristy, jako je u nás Michal Viewegh. Nemluvě o vlnách typu upírských ság.
* Čtenáře vám jistě nadeženou i filmy, které vznikly ze všech tří dílů. Ač se unisono nese, že mnohem lepší je knihu číst. Udělal jste jako vydavatel nějakou novou a předtím neznámou zkušenost s trilogií Milénium?
Pro nás toho bylo s Larssonem nového docela dost. Předtím jsme se zaměřovali především na uměleckou literaturu a nejúspěšnějšími tituly byly povídky Jana Balabána Možná že odcházíme, kterých se prodalo osm tisíc poté, co získal Magnesii Literu, nebo Básně J. H. Krchovského. Náš marketing spočíval v podstatě pouze v rozesílání recenzních výtisků do redakcí novin a časopisů, případně v pořádání čtení a besed s autory. S Larssonem jsme se dostali na jinou úroveň a museli k propagaci přistupovat mnohem aktivněji. Začali jsme investovat do reklamy, museli jsme posílit obchodní oddělení, logistiku i administrativu. Ale nejdůležitější zkušenost pro mne spočívá v tom, že jsem si na vlastní kůži ověřil, že bestsellery můžou být dobrá literatura a dobrá literatura se může stát bestsellerem.
* Jak dlouho může vydržet čtenářský i umělecký ruch kolem jednoho díla?
V případě Larssona to jistě bude ještě několik let, soudě podle toho, jak dlouho se drží v žebříčcích prodejnosti ve světě. Zájem samozřejmě přiživuje i to, že do kin přicházejí filmy, nyní tedy švédská verze a příští rok hollywoodská.
* Je to tedy s Larssonem jenom jednoroční móda, nebo jeho knihy přežijí? A proč by měly?
Myslím, že přežijí, což je dáno také žánrem detektivního románu, který se obecně prodává dobře i řadu let po vydání. Vezměme si třeba Agathu Christie, která se pravidelně vrací do žebříčků prodejnosti, když zrovna není žádná nová dobrá detektivka v oběhu. Larssonovo Milénium jistě už nebude za pět deset let vzbuzovat takové vášně jako teď, kdy si lidé kvůli němu berou i dovolenou, aby mohli nepřerušeně číst. Ale zájem vydrží.
* Ve Stockholmu už cestovní kanceláře vodí turisty na místa, kde se to vše děje... Jsou k propagaci literatury vhodné jakékoliv prostředky?
Trilogie se skutečně stala fenoménem. A protože se odehrává v reálném prostoru, který je navíc velmi barvitě popisován - třeba v prvním dílu jeden z ostrovů a severská příroda - je pochopitelné, že řada lidí, kteří jsou tou knihou uhranutí, touží vidět místa, kde se hrdinové pohybovali. U takových knih navíc řada čtenářů stírá hranice mezi fikcí a realitou. Mají pocit, že se příběh skutečně odehrál. A pak se projíždějí po Stockholmu jako pamětníci po bojištích 2. světové války. I v tom je Larssonova genialita, že tuto iluzi dokáže vyvolat. Zájezdy do míst, kde se Milénium odehrává, pak jen vycházejí vstříc této poptávce. Myslím, že tady nejde o propagaci literatury pomocí cestovního ruchu, ale naopak.
* Jakto že se Milénium tak moc čte, když jsou to tak obsáhlé romány? Vždyť se stále láteří, jak je moderní člověk líný číst...
Nejde o rozsah. Milénium má přes 1 800 stran, Harry Potter je několikanásobně obsáhlejší. Pokud autor dokáže udržet čtenáře v napětí, většinou si pak přejí, aby těch stran bylo ještě víc. Obliba je u Larssona daná nejen schopností udržovat napětí, ale také atraktivním tématem, výborně rozehranou zápletkou, nesporně etickým rozměrem a také tím, že se zabývá fenomény, kterými dnešní společnost žije, násilí na ženách, mafie, rozvrácené rodiny...
* Za kolik a od koho jste koupili práva pro Česko, když autor je po smrti?
Vzhledem k tomu, že jsme byli tehdy jediní zájemci z Česka a i ve světě byl Larsson teprve na vzestupu, zaplatili jsme za každý díl zálohu tisíc euro, dohromady tedy ani ne sto tisíc korun, což je relativně velmi málo. Kromě toho alemusíme platit procenta z prodaných výtisků. Jen letos pošleme do Švédska dva až tři miliony korun.
***
FAKTA Knižní trilogie Milénium
Jedná se už bez nadsázky o globální umělecký fenomén. V tuzemsku švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona (1954-2004) objevili právě v brněnském nakladatelství Host. Od roku 2005, kdy ve Švédsku vyšla první kniha Muži, kteří nenávidí ženy, se celá trilogie stala velkým mezinárodním bestsellerem s 21 miliony prodaných výtisků ve více než 40 zemích světa. Sám Larsson se bohužel svého velkého triumfu nedožil. Zemřel náhle v roce 2004, krátce poté, co předal rukopisy knih svému švédskému vydavateli. Práva nyní zastupuje agentura Norstedts, ale o příjmy se přou Larssonovi příbuzní, na jedné straně jeho otec a bratr, na druhé straně jeho dlouholetá družka, se kterou však autor nebyl sezdán, což je podle švédských zákonů z hlediska dědictví docela problém. Název druhého dílu je Dívka, která si hrála s ohněm. Třetí díl se jmenuje Dívka, která kopla do vosího hnízda. Všechny knihy byly zfilmovány ve Švédsku, remaky natáčí také v Hollywoodu.
Foto popis| Reichel mezi „Larssony“ U nás je podle Tomáše Reichela tradice detektivní literatury poměrně slabá, ale Larsson není klasickým detektivkářem. „Milénium je kromě detektivky také společenským románem. Svým způsobem vtiskl žánru zcela novou podobu,“ říká.
Foto autor| Foto: Monika Hlaváčová, MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno
Mladá fronta DNES | 14.12.2010 | rubrika: Brno | strana: 3 | autor: Luboš Mareček