Mezi "dvanáct knih, které byste podle Respektu neměli minout", se zařadily i dva tituly nakladatelství Host. První v pořadí je uveden román Jana Balabána Zeptej se táty, o němž Respekt při této příležitosti píše:
Poslední román Jana Balabána je hledáním odpovědi na otázku „kde spočívá poklad lidského dne“. Autor, který zemřel letos v dubnu, tu podobně jako ve svém povídkovém díle váží tíhu okamžiků: zejména smrti otce, s níž se tři sourozenci snaží každý po svém a všichni společně vyrovnat. „Pravda je zjistitelná jen za cenu smrti,“ píše se v románu. A je to právě až barokní polarita smrti a světla, která z této knihy činí nejsilnější původní prózu letošního roku.
Respekt mezi dvanáct Knih roku zařadil také román Temná komora Damoklova Willema Frederika Hermanse v překladu Magdy de Bruin-Hüblové. Ten je v anketě prezentován jako šestý, a to takto:
Teprve po 51 letech vyšel v českém překladu román nizozemského autora, kterého jeho krajané považují za svého největšího moderního spisovatele. Kniha vypráví příběh nenápadného trafi kanta Henrika Osewoudta, z něhož se během běnacistické okupace Nizozemska stane odbojář. Nebo naopak kolaborant, špion a vrah? Kdo ví. Hermansova kniha je skvělým románem o morální dvojznačnosti, která je podstatou každé války, ale i diktatury. „Dokud trvá bitva, lidé zaslepení vášní tuto dvojznačnost nevidí,“ napsal v doslovu Milan Kundera. „Ale potom, když přijde doba verdiktů a trestů, otravuje život národů na dlouhé roky, jako kouř po požáru, jako nekončící dým.“
Další tituly, které se v letošní anketě Respektu objevily:
Fareed Zakaria: Postamerický svět
J. Bernlef: Vyhasínání mozku Martina Kleina
Benjamin Frommer: Národní očista. Retribuce v poválečném Československu
Robert Preece: Moudrost nedokonalosti
Pavel kosatík: České snění
Thomas L. Friedman: Horký, zploštělý, přelidněný. Proč potřebujeme zelenou revoluci
Laurent Binet: HHhH
Nelson mandela: Dlouhá cesta za svobodou
Vladislav Merhaut: Grafik Vladimír Boudník
Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer: Cesta na severozápad