Rozhovor s Janou Soukupovou v MF DNES.

„Bohužel práce historiků na dané téma jsou naprosto kusé. Kdybych neměla k dispozici archiv disidentů či jejich rodin i jejich vlastní vyprávění, na jehož základě jsem jednotlivé díly zpracovávala, nikdy bych seriál nemohla napsat,“ ohlíží se zpět autorka.
Soukupová nakonec sumarizovala sedmatřicet portrétů jednotlivých disidentů a pět příběhů opozičních aktivit. V dnes vycházející knize jsou zvýrazněny právě příběhy lidí, o kterých se jinde nepsalo.

Potkala jsem lidi, co neuhýbají: očima, od tématu, ani se svými názory

Redaktorka MF DNES Jana Soukupová svojí knihou Nepoddajní zaplnila díru v novodobých dějinách. O jihomoravském disentu 70. a 80. let se toho dosud opravdu mnoho nenapsalo.

* Připomeňme, proč začal seriál na stránkách MF DNES vycházet a hlavně jaké bylo jeho ústřední téma.

Seriál vycházel od dubna 2009 do března 2010 v jihomoravské a brněnské příloze MF DNES. I když se mi do něho zprvu hodně nechtělo, tehdejší vedoucí redakce Karel Škrabal mne přemluvil. A nakonec jsem byla ráda, protože jsem mohla znovu obejít všechny své přátele z disentu. Byla tomilá setkání s lidmi, kteří nemají vždycky stejný názor a politické přesvědčení jako já, ale dovedou něco daleko lepšího: nikdy neuhnou ani očima, ani od tématu. Můžu se stoprocentně spolehnout, že co říkají, si také myslí. Je to nesmírná úleva, velká radost.

* Jak jste vůbec chtěla nezmapované téma zpracovat?

Zpočátku měl seriál vycházet do listopadu 2009 a měl obsáhnout přední osobnosti jihomoravského disentu. Postupně jsem záběr rozšířila na postavy mimo „hlavní proud“, z čehož se myslím stala největší devíza knihy. Tyto zajímavé, ale nikterak známé osobnosti „druhé vlny“ by jinak nikdo neznal a nikdo už asi ani nikdy nepřipomněl.

* Sumarizujme. Kolik dílů tedy nakonec vyšlo a jsou kompletně přetištěny v knize?

Vyšlo sedmatřicet portrétů jednotlivých disidentů a pět příběhů opozičních aktivit. V knize jsou nakonec zvýrazněny právě příběhy lidí, o kterých se jinde nepsalo. Takže z ní, a sice z finančních důvodů, protože kniha by byla jinak moc velká a drahá, vypadly postavy, o kterých se už psalo jindy a jinde nebo které o sobě píší samy: Zdeněk Rotrekl, Jan Trefulka, Milan Uhde a podobně.

* S čím a proč bylo nejvíc práce?

Velice těžké bylo dohledat některé lidi, kteří po listopadu 1989 jakoby přešli do hlubokého soukromí, zejména Slávka Popelku. A pak také rodiny zemřelých disidentů - Dušana Slávika, který dostal za život tři tresty smrti, Augustina Navrátila z Lutopecen i rodiny zesnulého Josefa Adámka. Zvláštní a lidsky velmi těžký příběh má za sebou bývalá milenka Jaroslava Šabaty, která byla za spolupráci s tímto předním brněnským disidentem odsouzena ke čtyřem letům vězení, kde podepsala spolupráci se Státní bezpečností. Domaměla totiž tři malé děti. Ta v srdci dodnes chová pevné levicové přesvědčení. Jde o naprosto neobyčejný, zvláštní a krutý příběh.

* Narazila jste tedy na nové souvislosti a informace?

Kromě už uvedeného jsem se z minulosti svých přátel z disentu dozvěděla takřka vždy hodně zajímavého. Netušila jsem například, že ti starší z mých přátel měli za sebou i nacistické žaláře - například evangelická teoložka Božena Komárková či polistopadový rektor Masarykovy univerzity Milan Jelínek.

* Seriál byl díl po dílu jasný, ale jaká je architektura knížky Nepoddajní?

Začínám příběhy předních disidentů, těch nejaktivnějších a nejdéle vězněných - Jaroslava Šabaty, Jana Šimsy a Jiřího Müllera. Potom následují ve vcelku libovolném pořadímladší i starší disidenti. Kniha končí pěti okruhy z opozičních aktivit z prostředí, kterému se ošklivě říká „šedá zóna“, tedy lidí v Brně mimořádně aktivních, i když bychom je nemohli nazvat otevřenými opozičníky. Jejich aktivity byly naprosto jednoznačně nejúdernější a nejrozsáhlejší ze všech míst v republice, v Praze žil disent uzavřeně, v Brně se naprosto organicky propojoval právě s touto „šedou“ zónou, která vůbec nebyla šedá!

* Který ze čtenářských ohlasů či reakcí vám udělaly největší radost?

Velice mne potěšil režisér J. A. Pitínský, který byl fascinován příběhem Vlasty Tesařové. Vypadá to, že Nika Brettschneiderová na základě jejího příběhu hodlá nyní inscenovat hru, kterou by měla uvést v Centru experimentálního divadla.

* Můžete okomentovat ten heroicky znějící název Nepoddajní?

 Nakladatelství Host prý jednomyslně odhlasovalo ve své ediční radě, že chce knihu vydat. S názvem byly samozřejmě neuvěřitelné potíže. Návrhy byly různé, kniha se měla jmenovat také Neochočitelní i všelijak jinak. Nakonec zůstalo u Nepoddajných, což je vskutku vlastnost, která platí pro všechny portrétované bez rozdílu.

* O brněnském disentu je to první práce. Jak jste vůbec sbírala materiál? Se všemi jste musela mluvit?

Mluvila jsem se všemi žijícími disidenty a s rodinami zemřelých. Každý ze žijících autorů či rodin text autorizoval a drtivá část fotografií je z jejich soukromých archivů a nikdy nikde zatím nevyšla. Zcela první prací o brněnském disentu byla diplomová práce Lukáše Jelínka z roku 1999, který do mé knihy napsal fundovaný historický úvod. Jinak několik záznamů rozhovorů s asi pěti či šesti brněnskými disidenty vyšlo v knize Mocní? A Bezmocní? (Prosto, Praha 2006). Z těch jsem nicméně takřka nevycházela, moje texty byly napsány vždy na základě zcela původních rozhovorů a vzpomínek blízkých.

* Portrétovaní jsou lidé nepoddajní, s kým byla tedy největší potíž?

Sedmatřicet disidentů vyšlo v novinách, o deset méně jich je v knize. Pět okruhů opozičních aktivit vyšlo v knize i v novinách. Nejvíckrát jsem předělávala portrét perfekcionisty básníka Zdeňka Rotrekla, ale udělala jsem to ráda. Samozřejmě byla jistá potíž s introvertním a pověstně uzavřeným disidentem Jiřím Müllerem. Tam jsme vše řešili maily, ale vůbec se mu do toho zprvu nechtělo. Ale nakonec mne pochválil, že prý je to dle jeho blízkých v textu „celý on“. To je z jeho úst naprosto neuvěřitelné uznání.

* Kniha vychází oficiálně 10. ledna, kdy má ale oficiální křest?

Knížka má vročení 2010, ale na pultech se objevuje právě dnes (tedy v pondělí 10. ledna). Knížku pokřtí její skutečný „duchovní“ otec, bez kterého by nevznikla, tedy Karel Škrabal, za přítomnosti portrétovaných brněnských disidentů v knihkupectví Barvič a Novotný na České 13 v Brně, a to ve čtvrtek 27. ledna v 16 hodin.

* Chystáte nějaké další seriály, které předznamenají knihy?

Právě jsem dokončila seriál o divokém kapitalismu 90. let v Brně, ten byl nakonec opravdu těžký a smutný, oproti étosu příběhu mých disidentských přátel mne vlastně duševně trýznil a trápil. Naopak seriál Brno před listopadem 1989, který začíná v MF DNES zítra, by měl být daleko příjemnější. Hodlám v něm zmapovat brněnská sedmdesátá a osmdesátá léta z nejrůznějších úhlů: hospody, divadla, příhody, historky, osobnosti, postavičky. Začínám se na práci znovu velice těšit.

***

PROFIL Jana Soukupová Narodila se roku 1958 v Brně. V 80. letech spolupracovala s brněnskými disidenty, kteří se scházeli v jejím bytě. Je novinářkou, pracovala v nezávislých Moravských novinách (spoluzakládala je v prosinci 1989), dále v periodiku Moravský jih. Vydala sbírku básní Dávnověk. Od roku 2007 je redaktorkou deníku MF DNES.

Křest knihy Jany Soukupové bude v knihkupectví Barvič a Novotný 27. ledna v 16 hodin.

Foto: Jana Soukupová koncem 90. let s Pavlem Tigridem, z archivu Jany Soukupové

Obsáhlý rozhovor vyšel v regionální příloze MF DNES v pondělí 10. ledna a připravil ho Luboš Mareček.