Z článku publikovaného 2. prosince vybíráme:
40 knih roku
Chytré vánoční dárky. Expresivní černobílý komiks z válkou roztrhaného Sarajeva, výbor nejlepších českých básní, Murakamiho příběh nešťastné lásky v milostném trojúhelníku, obrazová publikace záchodků světa i lehce šokující pohádky afrických dětí. Výběr čtyřiceti nejzajímavějších knih tohoto roku - bez ohledu na pořadí - připravili pro magazín IN přední český knihkupec, nakladatel, spisovatelka, překladatel a literární historik.
Petra Soukupová
Host
Rodina, to je dnes asi všechno možné, ale nejméně ze všeho táta, máma, dvě děti, jeden byt, kanárek a hlubina bezpečí. Že se dnes v naší části světa většina rodin rozpadá a že na to společnost reaguje pružnými a proměnlivými modely rodinných vztahů, je banální sociologický poznatek. Mladá spisovatelka (a scenáristka, například nováckého Comebacku) Petra Soukupová nicméně z tematického materiálu citových vztahů zašmodrchaných v těsném a bolestivém prostoru nepravidelných rodinných konstelací vykřesala patrně nejzářivější plamen aktuální literární sezony. Kniha Zmizet přináší triptych deziluzivních povídek o doslova nebo symbolicky "ztracených" dětech dnešní doby. O jejích tragédiích se zde vypráví očima ústředních hrdinů a hlavně jazykem, který je tragicky holý, prostý psychologizace i všech slovních okras, obnažený až kost. Výsostná literatura.
pj
Nejlepší české básně 2009
Karel Šiktanc, Karel Piorecký (eds.)
Host
Nově vznikající českou poezii čtou stovky, nejvýše tisíce čtenářů. I její skutečně skvělí autoři čelí přitom obecnému mínění, že poezie nemá nic společného s aktuálním životem. Antologie "nejlepších" českých básní, které z knižních, časopiseckých i internetových stránek zveřejněných od podzimu 2008 do podzimu 2009 vybral ve spolupráci s mladým kritikem Karlem Pioreckým patriarcha české poezie Karel Šiktanc, je pokusem (prvním z řady: podobný výbor má vycházet každý rok) narušit toto zakletí do bezčasí. Pioreckého doslov vztahuje novou básnickou produkci k atmosféře posledních měsíců, zejména k jejich klíčovému emblému: krizi. A jaké básně jsou uvnitř knihy? Různé. Silné texty nabídli přitom autoři, u nichž to čekáme (Hruška, Typlt, Jirous), ale také debutanti: třeba Jan Těsnohlídek ml.
PJ
Konzervy se slovy
Petr Szczepanik
Host
Po dvaceti letech od listopadu 89 se české humanitní vědy dopracovaly stavu, kdy už nejen informují o tom, co dříve vymysleli kolegové v zahraničí, ale zpracovávají česká témata na úrovni a metodami srovnatelnými s centry světového akademického provozu. Zevrubná práce brněnského filmového historika Petra Szczepanika nepojednává o české kinematografii 30. let ani skrze růžové brýle popularizátorů, ani z hlediska přísné analýzy uměleckých forem "filmů pro pamětníky". Inspirován tzv. novým historismem, zajímá se autor o systém médií dobové kultury i o to, jak tato média chápalo tehdejší publikum, rozebírá způsoby organizace a financování filmové výroby i distribuce, její napojení na další sféry kulturního průmyslu - například populární hudbu. Právě jejímu společnému dítku se zvukovým filmem, filmovému šlágru i dalším formám toho, co dnes známe pod technickým označením soundtrack, se věnuje předposlední z osmi historických kapitol knihy.
PJ
Zlé ovce
Katja Lange-Müllerová
Host
Román Katji Lange-Müllerové nabízí pohled do vnitřního světa ženské osobnosti. Tentokrát je za tikotu kuchyňských hodin rozebrán nejen nelehký vztah s partnerem, ale i popsán někdejší život v rozděleném Berlíně. Hrdinka se po letech ohlíží za vztahem k narkomanovi: rozdělilo je odlišné vnímání berlínské zdi, výchova a z ní plynoucí přístup k životu. Její vztah balancuje mezi láskou partnerskou a mateřskou, je jako kontroverzní spolužití lidí východního a západního Berlína. Vzpomínky jsou osobní, se spoustou detailů, neboť její život se dlouhou dobu upínal výhradně na partnera. Hrdinčino psaní kontrastuje s partnerovými poznámkami, které jsou drsnější, bez zbytečného přikrašlování. Kdyby lidé místo zachraňování světa zachraňovali sami sebe, udělali by mnohem víc i pro spásu světa.
Rd
Démon teorie.
Literatura a běžné myšlení
Antoine Compagnon
Host
Stejně nekonvenčně jako Eco k literatuře přistupuje francouzský literární kritik Antoine Compagnon v polemické knize Démon teorie. Literatura a běžné myšlení. Popisuje věčný konflikt teorie a zdravého rozumu. Není to konflikt, je to válka. Autor vychází z analýzy sedmi základních pojmů (literatura, autor, styl, svět, čtenář, historie, hodnota). Každý z pojmů nově prosvětluje, z hlediska čtenáře i z hlediska vědeckých přístupů. A přiznává jasně a bez vytáček, že literární teorie je fikce. Není nutné se jí zbavovat, jen jí vykázat místo, kam patří. Literární teorie vůbec by měla být galantním doprovodem literatury samé, nikoliv jejím vládcem a tyranem.
Rd
Původní úplnou verzi článku naleznete zde